Prosinec 2017

Emocionální výžblept

13. prosince 2017 v 16:48 | Ilma |  Myšlenkové ohňostroje
Poslední dobou sem příliš nepíši. Lhala bych, kdybych tvrdila, že nevím proč. Není to tím, že bych nepotřebovala psát, ani tím, že bych neměla co říct. To spíše naopak. K napsání článku se přemlouvám už dlouho, protože to býval můj záchranný kruh, moje naděje.

Nalijme si čistého vína. Je to tím, že o blogu ví pár lidí z mé minulosti, kteří, jak dnes již vím, si nezaslouží ty věci vědět. Nebo spíše netoužím po tom, aby o mně cokoliv věděli. Když jsem byla ještě tak moc naivní a věřila jim, nenapadlo mě, že jednoho dne mě to bude tak moc svazovat.

Zvažovala jsem, že si založím nový blog, ale zatím jsem se k tomu nedostala, kdysi jsem si řekla, že tenhle bude poslední, tak uvidíme.

Nicméně dnes je mi to lhostejné, dnes ve mně křičí ten pocit, že musím dělat, co chci, protože na tom, co oni ví či neví, už stejně nezáleží.

Tenhle článek nemá být něčím, kvůli čemu mě máte litovat, jen to ze sebe prostě potřebuju dostat.