Stvůry melancholika..

31. července 2014 v 19:35 | Ilma |  Mumlání
Když nabrat máš sílu,
ale nemáš potřebnou víru,
snažit se můžeš,
ale v pekle smažit se budeš.

Může být ticho i křik,
budou tě chtít zničit.
Rádi mučí za hříchy.
Neodsuzuj, co přišijí ti.

Tíhu si poneseš,
dál s nimi musíš hrát.
Hlavně nesmíš lhát.
Oni ví, že přátele nemáš.

Ztěžka stojíš na nohou.
Snad nečekáš, že ti pomohou.

V uších mi zní hlasy
co umí lhát.
Nedokážu zanevřít.
Slzy vrazil do mých řas,
proč mi berete čas?

Dny rychle plynou,
potýkám se s netečností krutou.
Má mysl se k nim vrací,
promítají se opuštěnou nocí.
Nemám v kom najít zalíbení,
co jsem poznala - již nenávidím.
Sama usínám.

Lidé už čekají,
hlavy maj skloněný.
Nevědí, co říct
jen to, co slyšet chceš.
To se ti nelíbí.
Tak dej ruce pryč.
Tyhle řádky netěší.
Však nejsou o štěstí.

Máš srdce,
necítíš bolest?
Každý tu má místo,
vrať se zpět.

Než všechno ztratíš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | Web | 1. srpna 2014 v 11:15 | Reagovat

parádní slova pro další písničku :)

2 Knihomolka Knihomolka | Web | 29. září 2014 v 17:53 | Reagovat

Je zajímavé, jak si jsou příběhy o bolesti podobné... Jako by nás nabádaly, abychom v nich hledali řád.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama