Červen 2014

Pár hodin na pár slov

23. června 2014 v 4:02 | Ilma |  Myšlenkové ohňostroje
Bylo usouzeno, že jsem schopna domácí léčby a mohu zavítat do společnosti. Je absurdní, jak to stačí jako důkaz toho, že je všechno zase v pořádku. A tak tedy drahý internáte, po třech týdnech mě tu zase máš.

Zdlouhavým výslechem mě přivítala vychovatelka a následně spolužačka, která mi vnutila jahodu. Neměla jsem možnost obhájit si, že ji teď nesmím, protože přece byla z vlastní zahrádky. No dobře, co bych pro druhé neudělala..

O pár hodin později jsem usedla ke svému notebooku s nadějí, že otevřu prázdnou stránku a jakože napíšu alespoň část čtenářského deníku, který musím odevzdat, ale na něco takového jsem neměla ani trochu náladu. Pustila jsem si seriál Prison Break a tím se ostatní plány vytratily.

Za poslední dobu se věci trochu změnily, můj zdravotní stav se zhoršil takovým způsobem, že trávím dny po nemocnicích, zkrátka se seběhlo mnoho událostí a mně na většině věcech přestalo záležet. Ve škole jsem strávila méně času, než je tolerováno, a tak jsem se snadno dopracovala k tomu, že v pěti předmětech mám absenci, která je dost výrazně nad rámec maximálního povoleného limitu. Jo, Ilmuško, vyznamenání nebude. A víte co? Místo toho, abych dělala práce, které mám za tři hodiny nejzažší termín odevzdat, čumím na seriály. Strašně se těším na to až budu stát za chvíli před tabulí, učitelka mi bude klást otázku za otázkou a já jí namísto odpovědí budu probodávat očima, pod kterýma jsou už nyní skvostné kruhy. *směje se*

Stejně je to všechno neuvěřitelný paradox. V době, kdy všechno může dostat jasnější barvu je konec. Člověk by nevěřil kolik má času. Jenom je smutný, když ho najednou nemá komu věnovat. Není fajn ten pocit, že nemáte s kým trávit noc ať už osobně nebo přes virtuální svět. Náplní se tedy stává sáhodlouhé sledování seriálů, čtení, poslech muziky nebo nějaká počítačová hra, která vás nakonec stejně nudí. Jsem na sebe hrdá, posunula jsem se o level výše, když na to přijde, dokážu vést rozmluvu s imaginárním kamarádem uvnitř mojí hlavy. ^^

Jsou tři hodiny ráno a já sedím sama na pokoji. Porozhlížím se kolem sebe. Je tu prapodivné prázdno. Vlastně.. je tu docela tma. Výzdoba pokoje, která spoustu věcí zachycovala je pryč a já koukám na holé zdi, které se svou žlutou barvou snaží působit optimisticky, prázdné skřínky, jenž obsahují pouze věci nutné k týdennímu přežití a zvednuté židle na stole, na které jsem ještě nenašla sílu, abych je vrátila ke stolu tak, jak patří. Dále můj pohled poutají dvě prázdné postele, které nezkrášluje žádná deka. Celkem jsem vděčná za možnost této samoty, kdy si mohu promyslet pár myšlenek. Žaludek se zase ozývá na protest jakoby si ještě nezvykl a nebo snad naivně doufal, že teď něco dostane. Měl jsi jahodu, tak si nestěžuj! Vařím si kafe a vychovatelka se mě ptá, jestli je to jako rozumný. Starala ses o to do teď? Ne?! Tak to praktikuj i nadále a radši mi odhlaš stravu na celej tejden. Fakt nepotřebuju žádný litování, žádný další omezení. Nezáleží mi na tom. Těším se na párty tenhle týden s lidma odsud.. až nebudeme několik dní spát a pořádně si vylijeme mozky, až ve škole místo čaje budeme tradičně popíjet houbu. Co na tom, že nesmím? Život se má žít!

Kontroluji mobil, protože podvědomě tuším, že nejsem jediná, kdo nespí, avšak.. nic. Po chvilce jsem cítila, že mobil na polštáři vedle zavibroval. Huh?! *vylekala se s nadějí* Hmm, zpráva na Fuckbooku. Jeden známí mi právě vyznal lásku. What the fuck?! Nic není tak jako obvykle a mě začíná být do breku. Jdu si pustit Teen Wolf. Stejně už svítá.

Dobrou noc.


Střípky niterní ozvěny..

19. června 2014 v 16:15 | Ilma |  Myšlenkové ohňostroje
Kdybych byla slovem, byla bych.. "Děkuji"
Kdybych byla počasím, byla bych.. proměnlivé.
Kdybych byla dnem, byla bych.. sobota.
Kdybych byla školním předmětem, byla bych psychologie.
Kdybych byla pozdravem, byla bych.. srdečné pozdravení.
Kdybych byla nábytkem, byla bych lampičkou.
Kdybych byla myšlenkou, byla bych.. naivní.
Kdybych byla hrou, byla bych.. nedohraná.
Kdybych byla denní dobou, byla bych.. půlnoc.
Kdybych byla částí těla, byla bych.. srdce.
Kdybych byla sportem, byla bych.. procházka v přírodě.
Kdybych byla hračkou, byla bych.. plyšákem.
Kdybych byla látkou, byla bych.. látka, která saje.
Kdybych byla dárek, byla bych.. neotevřená.
Kdybych byla místo, byla bych.. les.
Kdybych byla vzpomínka, byla bych.. věčná a dojemná.
Kdybych byla cit, byla bych.. porozumění.
Kdybych byla otázka, byla bych.. "Napořád?"
Kdybych byla strom, byla bych.. vrba.
Kdybych byla věc, byla bych.. slzami promáčený deník.
Kdybych byla zvířetem, byla bych.. vlk.
Kdybych byla knihou, byla bych.. pořádná bichle.
Kdybych byla kusem oděvu, byla bych.. košile.
Kdybych byla šperkem, byla bych.. darovaný náramek věčnosti.
Kdybych byla dopravním prostředkem, byla bych.. letadlo nebo sportovní auto.
Kdybych byla živlem, byla bych.. vzduch.
Kdybych byla zmrzlinou, byla bych.. vanilková.
Kdybych byla člověkem, byla bych.. jiným člověkem.
Kdybych byla planetou, byla bych.. neobjevená.
Kdybych byla hmyzem, byla bych slunéčko sedmitečné.
Kdybych byla ročním obdobím, byla bych.. podzim.
Kdybych byla místností, byla bych.. určena k odpočinku.
Kdybych byla městem, byla bych.. malé klidné městečko.
Kdybych byla smyslem, byla bych.. zrak.
Kdybych byla otázkou, byla bych.. nikdy nezodpovězená.
Kdybych byla odpovědí, byla bych.. vytoužená.
Kdybych byla reakcí, byla bych.. konejšivá.
Kdybych byla keř, byla bych.. šeřík.
Kdybych byla bytost, byla bych.. kouzelník.
Kdybych byla sladkost, byla bych..čokoláda.
Kdybych byla parfém byla bych.. příjemná.
Kdybych byla měsíc, byla bych.. září.
Kdybych byla ovocem, byla bych.. borůvka.
Kdybych byla zeleninou, byla bych.. salátová okurka.
Kdybych byla barvou, byla bych.. černá.
Kdybych byla emocí, byla bych.. pláč.
Kdybych byla citem, byla bych.. hluboká láska.
Kdybych byla nápojem, byla bych koktejl.
Kdybych byla místem, byla bych.. dávno opuštěným a zapomenutým.
Kdybych byla duševní nemoc, byla bych.. schizofrenie.
Kdybych byla činnost, byla bych.. mlčení.
Kdybych byla květinou, byla bych.. Gerbera.
Kdybych byla věda, byla bych.. filosofie.
Kdybych byla pohádkovou postavičkou, byla bych.. Malý princ.
Kdybych byla film, byla bych.. smutná romantická komedie.
Kdybych byla povolání, byla bych.. v pomáhajících profesích.
Kdybych byla země, byla bych.. Irsko.
Kdybych byla tvar, byla bych.. kruh.
Kdybych byla sama sebou, byla bych.. šťastná.

Žiju ze svých snů..

16. června 2014 v 15:42 | Ilma |  Jednorázovky
Nechci, aby mi tě ze snů někdo bral
a já tvůj hlas brzy nepoznal,
… na tvou tvář zapomněl.

Žiju ze svých snů.

Pouze ve snech vidím tvoji tvář,
duši hladím a dopřávám jí zář.
Upřímnými slovy srdci lahodím,
něžnými doteky tě povzbudím.

Budím se a pláču,
celý se třesu.
Byl to pouhý sen,
cítím se podveden.

Exploze

15. června 2014 v 21:36 | Ilma |  Mumlání
Chci někam patřit.
Duše křičí.
Srdce pláče.
Letmý dotek mě tiší.
Každej nádech tíží.
Počasí se promění.
Moje city se nemění.
Ze srdce pramení.
Všechno to ukrutně bolí.
Vzpomínky působí žal.
Proč mi Tě osud vzal?
Obličej se leskne slzami.
Lidé mi věří, že je to dešťovými kapkami.