Tady půjde o hodně - 2.díl

18. prosince 2013 v 23:57 | Ilma |  Tady půjde o hodně
Je to téměř nepochopitelné. Laura byla vždycky takový melancholický flegmatik. Ale představte si to. Šestnáct let skutečně bezstarostného života po boku manžela, který své polovičce dopřává všechno, co jen chce a po materiální stránce na co si ukáže. Laura si prošla těžkými chvílemi, nutno podotknout, že dobrovolně, ale vždycky měla podporu v celé rodině. Nikdy nepadla na samotné dno, aby se musela odrazit, aby byla sama. Neví, co je to mít v peněžence pouhých pár korun a vystačit s tím do výplaty. Neumí hospodařit, o chod domácnosti se nikdy nestarala. Společný čas si s manželem užívali, žili přítomností a plánovali budoucnost. Svým způsobem to byl poněkud bohémský styl života, avšak bez většího důrazu na vzájemné svěřování. Jenže po celou dobu to ani jendomu z nich nevadilo. Zní to jako sen každé ženy? Všechno hezké jednou končí. Toho, co bylo dříve samozřejmostí, se z velké části musela vzdát, měla více času na přemýšlení a začalo ji tak vadit i to, co je naprosto normální. Příchodem vymodlené princezny se Lauře od samotných základů změnil celý život. Bohužel až tak, že je všemu konec. Ideální případ pro sociální pracovnice a advokáty.
"Lauro, po těch letech by bylo vhodné, abys s ním zvládla mluvit." snažila se ji pobídnout neteř.
"Nechci." vždycky byla tak zatraceně paličatá. Až moc paličatá..
Je obdivuhodné žít pod jednou střechou s člověkem, který s vámi prošel téměř celý život, avšak najednou se ani nepozdravíte a pouze díky malé princezně se snažíte vzájemně tolerovat.
"Víš vůbec, jak sobecká mrcha ve skutečnosti jsi?" přitvrdilo se. "Všechno to pramení v tvé zhýčkanosti, z tvého umanutí si něčeho a následného spoléhání se na to, že druzí budou skákat, jak si pískneš. Kurva, Lauro, život není pohádka ani procházka růžovou zahradou."
"Tak se na mě vykašlete, přinejhorším skončím pod mostem." bránila se uboze.
"Nehraj nám tu laskavě na city, buď tak hodná a začni se chovat jako dospělá. Zkus něco řeišt jednou ty. Zatím sis jen dupla a všichni skáčou. Co jsi od samého začátku udělala? Absolutně nic."
Laura zaujmula klasický postoj. Mlčela, vypouštěla to druhým uchem ven, avšak.. vnímala to, prošlo ji to hlavou a něco si z toho odnesla. Úspěch.
Následující týden se sama ozvala ohledně toho, co si zařídila a nezapomněla zmínit, co potřebuje. Věděla, že den toho hlavního mezníku se blíží. Stěhování. Ani tohle však nedokázala sama. Navíc svým jednáním opět potvrdila svou tvrdohlavost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbila se ti tato povídka?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama