6.kapitola - Hodně štěstí

27. října 2013 v 2:04 | Ilma |  Pravá tvář


"Nashledanou." zavolala jsem na starého prošedivělého chlápka, který plnil funkci vrátného. Dále se pohupoval na židli a zvesela si popískával. Lékařka mi popřála hodně štěstí do života a pobídla mě k vykročení pravou nohou.

Najednou jsem byla sama za branou místa, odkud jsem nespočetněkrát chtěla utéct. Kam bych vlastně utíkala? Teď jsem volná, ale nemám kam jít. Nemám směr, střechu nad hlavou, peníze ani ponětí o tom, jaký svět nyní je. Nemám nic. Jediné co mám, jsou desky s papíry pro lékaře a úřady.

Blízký les mě svým šarmem okouzlil natolik, že jsem nedokázala odolat, neboť lesní esence byla tím nejlepším balzámem pro duši, jež můj život obalila částečnou nadějí. Větvičky křupaly pod nohama a potůček, v němž se odrážely sluneční paprsky, se začal vlévat do rozprouděné řeky. Poslouchala jsem zpívající ptáky a překrásný rozhovor pramínků vody, jež vzájemným třísněním působily velice konejšivě. Podél řeky jsem přišla k nádherné dřevěné lavičce, která byla pod ochrannými křidly vysoké břízy. Rozhodla jsem se usadit a trochu si zvyknout, sžít se s prostředím tady venku. Pozorovala jsem lidi, hlavně jejich chování a potřeby.

Po několikahodinovém pozorování jsem se vydala na sociálně-správní odbor pro radu. Domluvily jsme se na poskytnutí služby urgentního zprostředkování azylu v domově na půli cesty. Svým přístupem mi pracovnice dala chuť pokračovat. Hned zítra si zajdu na úřad práce a zkusím čelit novým dnům s čistým štítem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbila se ti tato povídka?

Ano
Ne

Komentáře

1 armeriaveritas armeriaveritas | 28. října 2013 v 19:22 | Reagovat

moc pěkně napsané ;-)

2 Amia Amia | Web | 29. října 2013 v 22:59 | Reagovat

Že by zapomněla na Marcy?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama