Tak zase o datum víc..

8. dubna 2013 v 18:47 | Ilma |  Myšlenkové ohňostroje
Vzpomínám na Tvé oči.
Vzpomínám na to, jak jsi sedávala v křesle.
Vzpomínám na to, jak jsme společně chodili na procházky.
Vzpomínám, jak jsme chodili na procházku k bříze, kde jsme si sedli a ty jsi něco vyprávěla.
Vzpomínám, jak jsme tam jedli rohlík se sýrem.
Vzpomínám na to, jak jsi milovala kakao.
Vzpomínám na to, jak jsme spolu pili vaječňák.
Vzpomínám na to, jak jsem u Tebe trávila volné hodiny.
Vzpomínám na to, jak jsi byla štědrá.
Vzpomínám na to, jak jsi luštila osmisměrky.
Vzpomínám na to, jak jsem Ti chodívala pro pivo a noviny.
Vzpomínám, jak jsi mluvila sprostě.
Vzpomínám, jak jsi si ze všeho dělala vždycky srandu.
Vzpomínám na to, jak jsi mi při každém příchodu a odchodu dala pusu.
Vzpomínám na to, jak jsme cucali Hašlerky, které jsi milovala.
Vzpomínám na to, jak jsi se mnou dělila o Milánskou směs, kterou jsi měla ráda.
Vzpomínám na to, jak jsem s Tebou tajně kouřila svojí první cigaretu.
Vzpomínám na to, jak jsi mi ji pak ještě několikrát nabízela.
Vzpomínám na to, jak jsi mě volala k sobě, když Ti nebylo nejlépe.
Vzpomínám na to, jak jsem Tě vezla do nemocnice.
Vzpomínám na to, jak jsem vyplňovala dotazník.
Vzpomínám na tu bolest, kterou jsem viděla.
Vzpomínám si na všechny věty, co jsi mi kdy řekla.
Vzpomínám na to, jak jsem za Tebou chtěla jet po každé, když jsem byla doma.
Vzpomínám si na všechny návštěvy v nemocnici.
Vzpomínám si na všechny hádky s lékařema, sestrama a pečovatelkama.
Vzpomínám na capucino z automatu.
Vzpomínám na to, jak jsi mě držela za ruce.
Vzpomínám na ty stavy, v kterých jsi byla.
Vzpomínám na Tvou sobeckost vůči Tvé dceři.
Vzpomínám na to, jak jsem Ti měnila čaj.
Vzpomínám na to, jak Ti nikdo nevěřil.
Vzpomínám na tu fotku, která je Tvá, dostalas ji k Vánocům, ale stále je u mě ve skříni.
Vzpomínám na to, jak jsem ti upravovala lůžko.
Vzpomínám na to, jak jsem s tebou zkoušela chodit.
Vzpomínám na to, jak jsem Tě v nemocnici přebalovala.
Vzpomínám na to, jak jsem si s Tebou povídala.
Vzpomínám na to, jak jsi mě vždycky za všechno děkovala.
Vzpomínám na to, jak jsem na tuto nemocnici vždycky nadávala.
Vzpomínám na neschopnost a neprofesionalitu lékařů a ostatního personálu.
Vzpomínám, jak jsem sedávala u tebe na posteli, dokud to šlo.
Vzpomínám, jak jsme spolu sedávali na válendě.
Vzpomínám, jak jsme se vždycky strašně smáli.
Vzpomínám, jak jsi mě bránila, když mi vadily zvony čertů.
Vzpomínám na to, že jsi mi pletla ponožky.
Vzpomínám na to, jak jsi tancovala na stole.
Vzpomínám si na to, jak jsi vypadala.
Vzpomínám na to, jak jsem u Tebe našla časopis porna.
Vzpomínám si na to, jak jsi mi vždycky dávala látkový kapesník.
Vzpomínám na všechny naše telefonáty.
Vzpomínám na to, jak jsi mi vždycky dala pusu, když jsem přišla i odešla.
Vzpomínám, že jsem to byla já, koho jsi volala, když jsi nemohla..
Vzpomínám na to, jak jsem za tebou i skrz psychickou náročnost prostě chtěla.
Vzpomínám na to, že mě nikdo nechápal.
Vzpomínám na ty stavy, kdy to bylo mizerný a snažila jsem se nic nedát znát.
Vzpomínám na to, jak jsi mě chytnula za ruku a já jsem se rozbrečela, ale nikdo to neviděl.
Vzpomínám na to, jak jsem po chvíli utekla na vzduch.
Vzpomínám na to, že po návratu jsem slyšela: "Ilmuško, já chci umřít."
Vzpomínám na to, že jsem to nezvládla, že jsem nevěděla, co ti říct.
Vzpomínám, že jsem ti řekla, ať bojuješ, že to spolu zvládneme.
Vzpomínám na to, jak jsi se začala dusit.
Vzpomínám na to, jak jsem se ti snažila pomoci..
Vzpomínám, jak jsi mě držela za ruku a říkala mi těch pár vět, které mi v hlavě stále zní.
Vzpomínám si na to, jak jsem ti podávala kyslík.
Vzpomínám na to, jak jsi si všechno vždycky pamatovala.
Vzpomínám na to, že jsi na mě nikdy nezapomněla.
Vzpomínám na to, že jsi byla jediná z rodiny, s kterou jsem byla ochotná mluvit bez vyhýbání a narovinu.
Vzpomínám, jak jsme se vždycky smáli.
Vzpomínám na to, jak jsi mě poprosila jestli bych Tě mohla nakrmit.
Vzpomínám na to, co mi k tomu řekl Tvůj vnuk, kterého jsi milovala.
Vzpomínám na to, jak jsi mi řekla, že chceš umřít.
Vzpomínám na to, jak jsi mě chytla.
Vzpomínám na to, jak jsem Tě objala.
Vzpomínám na ty slzy, které tekly.
Vzpomínám na to, jak jsem Ti přinesla Tvé dříve oblíbené Hašlerky.
Vzpomínám na to, jak jsi mě podala tři.
Vzpomínám, jak jsem si Tě nenápadně fotila, ale chtěla jsem mít poslední fotku.
Vzpomínám na to, jak jsem cestou z nemocnice "poprvé" objala babi.
Vzpomínám na to, jak jsem se při včerejším odchodu ze dveří otočila a ještě jednou se vrátila.
Vzpomínám na to, že jsem Ti slíbila, že v sobotu zase přijdu!!
Vzpomínám na to, jak mi ve škole zvonil telefon.
Vzpomínám, jak jsem šla na chodbu.
Vzpomínám, jak jsem se klepala.
A teď?
Už opravdu jen vzpomínám.
Vzpomínky běží jako film.
Brečím.
Vím, že tím nic nezmůžu.
Vím, že to mi Tě nevrátí.
Vzpomínám a pohled směruju na prstýnek od Tebe.
Vzpomínám.
Nevěřím tomu.
Nechci mít ve sbírce šílených dat o další navíc.
Bohužel.
A "poslední rozloučení" ?
Připadá opět na dvanáctého..
Náhoda?!

"Umlklo větru šumění, jen vánek sotva dýše, Vy dřímáte zde tichý sen, tak tichounce, tak tiše....."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teresa Teresa | Web | 8. dubna 2013 v 19:57 | Reagovat

Vupomínky nikdy nezmizí.. vždy budeš vzpomínat v dobrém.

Drž se! Mám Tě ráda.. pamatuj.

2 Insidious Insidious | E-mail | Web | 9. dubna 2013 v 17:57 | Reagovat

To mě mrzí... :( krásné vzpomínky. Dojalo mě to... :'(... nevím, co říci...

3 Luné Luné | Web | 9. dubna 2013 v 19:13 | Reagovat

Vzpomínky je ten nejkrásnější dárek na rozloučenou..
Jsem tady pro tebe, vzdušná vílo.. jenom nemůžu najít cestu..

4 Helena Helena | E-mail | Web | 12. dubna 2013 v 10:41 | Reagovat

Jen Ty víš,co tyto vzpomínky pro tebe znamenají.Chce to čas,který vše zacelí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama