Kamarádka deprese

2. března 2013 v 4:16 | Ilma |  Mumlání
Kroky se ztrácí uprostřed pusté noci.
Nikde nikdo, všude tma.
Déšť a kroky.
Usedám na středovou čáru dělící poměrně frekventovanou vozovku.
V tureckém sedu pozoruji nebe.
Hvězda. - Druhá, třetí - moc jich není.
Pohled na lesklou silnici, na níž je odraz z pouličních lamp.
V povzdálí hlasy davu, tramvaje a řvoucí skupinka opilců.
-Zmatená uprostřed noci.-
Camelka.
Ten skvostný pocit uspokojení.
-To ten kouř vycházející z úst.-
Jen já a myšlenky.
-Ztracená uprostřed noci.-
Žádná naděje a v ničem není smysl.
Apatie naprosto ke všemu - hlubší a hlubší.
Čekám, kdy mě ten parazit pohltí úplně..
Vím, že nic nedokážu změnit ani ovlivnit.
A tak dál sedím.
Dál kouřím.
Nevrátím čas, přemýšlím
.. jestli vůbec chci.
Ztracená v sobě.
Ztracená v čase.
A dál?
Úzkost doprovází slzy..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Teresa Teresa | Web | 7. března 2013 v 0:42 | Reagovat

tak trochu se to teď hodí...

úžasný!

2 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 8. března 2013 v 19:11 | Reagovat

Mé pocity to sice nevyjadřuje, ale je to skutečně úžasné!
Jsi velmi talentovaná pisatelka ;) :)

3 Kobra královská Kobra královská | Web | 21. března 2013 v 15:42 | Reagovat

26 úchvatných řádek, vyjádření jednoho pocitu a tisíce myšlenek. Dokonalost sama!

4 MAKY.OREL MAKY.OREL | E-mail | Web | 23. března 2013 v 14:21 | Reagovat

Musím říct, že po dlouhé době nějaká blogerská báseň, která mě zaujala. To jsou pořád samé mírně kostrbaté rýmovačky, ale tohle se čte dobře a člověk se tam nepozastavuje nad všelijakými podivnými nehodícími se výrazy. Přečetla jsem s chutí.

5 narrateur narrateur | 2. srpna 2013 v 17:35 | Reagovat

Živě jsem si to představil. Vtáhlo mě to do děje. Fakt pěkné.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama