Rodinné vztahy

30. ledna 2013 v 18:37 | Ilma |  Úvahy
Rodina - pojem, který dnes a denně slýcháme na každém rohu. Není divu, že tak ubírá na významu a na skutečnou krásu obsahu se pomalu zapomíná. Když řekneme "domov" myslím si, že se najde někdo, kdo si vybaví teplo rodinného kruhu - své rodiče, kteří s ním od jeho narození tráví čas a pokouší se mu ho co nejvíce zpříjemnit a ulehčit mu tak cestu životem. A proto si myslím, že domov a rodina spolu úzce souvisí.
Rodina svazuje k určitým právům a povinostem, ale také daruje dávku potřebné individuality a i skrz společnou krev respektuje jedinečnost každého člena a přináší ochranný štít i radostné chvíle. Určitý řád a pravidla ve prospěch a vzájemného poznání všech musí v rodině existovat, jinak by rodina nemohla fungovat. Některé matky si však neuvědomují, že svým pokusem o rodičovství své potomky připravují o něco, co jim nikdy nikdo nenahradí, a proto by založení rodiny mělo být důkladně zváženo. Dítěti by se mělo dát tolik, kolik je potřebné - ani méně, ani více.
Většina teorií se přiklání k tomu, že matka si více rozumí s dcerou a otec se synem - ne vždy tomu tak je, samozřejmě záleží na povaze každého z nich. Mezi sourozenci bývají zvláštní vztahy - často se perou, oslovují se vulgárními výrazy, nerozumějí si a prohlašují o sobě, že se nemají rádi, někdy dokonce použijí výraz, že jeden druhého nenávidí, avšak skutečnost je ve většině případech jiná - to si většinou uvědomí v době, kdy dospějí či se jednomu z nich něco stane.
Moji vrstevníci často svou rodinou opovrhují, málokdo však klade důraz na to, co je pro hodnoty rodiny skutečně prioritní. Rodina je něco, co se nedá popsat, každý by si jí měl vážit už jen proto, že jí má; že neví, kdy o ní přijde; a především proto, že někam patří. Měli bychom si uvědomit, že ne každý má to štěstí, a proto se pak setkáváme s lidmi, kteří touží po mateřské lásce; pevných citových poutech, které jen tak něco nezpřetrhá.
Ať jsme či nejsme spokojení nikdo z nás neovlivní to, do jaké rodiny se narodí, ale můžeme změnit to, jak si přizpůsobíme svou vlastní rodinu a jaké zázemí pro ní vytvoříme..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bella Black Bella Black | 31. ledna 2013 v 8:57 | Reagovat

ja milujem vianoce, keď sme všetci spolu. To čaro by som chcela zažívať celý rok, žiaľ si to nemôžem dovoliť. Teplo domova mi chýba...

2 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 31. ledna 2013 v 13:56 | Reagovat

"Rodina" je u nás dnes už trochu přežitkem. Já jsem nesmírně spokojená, protože kdyby to bylo jinak, nebyli bychom šťastní, ale...
Já s mámou bydlíme v Praze, táta s jeho přítelkyní "jinde" (nehodlám zmiňovat, je to malé město ;D), brácha na koleji v Praze, studujíc vysokou a ségra si dodělává gympl a bydlí u máminy známé opět v nejmenovaném městě.
Obzvláště ráda jsem za bydliště dvou prvních osob, tedy mámy a táty. Protože tohle je pro mne moje rodina. A i když si každý myslí, jaká jsem chudinka, já vím, že lépe by to nemohlo dopadnout :)

3 Aithra Aithra | Web | 2. března 2013 v 20:53 | Reagovat

Ano, někteří lidé by si měli stokrát nechat projít hlavou, jestli mají mít děti. Dítě umí udělat i největší pitomec, ale být rodičem, to se jen tak někomu nepovede.
Díkybohu za moje skvělé rodiče. Lepší bych si ani nemohla přát. :-)

4 Kobra královská Kobra královská | Web | 21. března 2013 v 15:45 | Reagovat

Když řeknu pravdu a to, že na toto téma už jsem četla dost prací, od mnoha lidí, ale teprve tahle ve mě vyvolala něco, co žádná předchozí. Dokonale vyjádřeno!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama