Víra

20. srpna 2012 v 21:36 | Ilma |  Úvahy
Víra je základem všech náboženství, důvěra v nauku; osobu, které se odevzdá. Víra je zcela individuální a každý k ní přistupuje se subjektivním názorem. Jedná se o intimní téma každého z nás, a proto není vhodné podle ni člověka soudit.

Zpravidla se víra spojuje s náboženstvím, a proto uvádím některé alespoň pro příklad: katolické, evangelické, muslimské, protestanské, apod. Víra je většinou spojována především duchovně skrz náboženství, a tedy zpravidla s Bohem či s více Bohy. Avšak slovo "víra" nemusí mít pouze jeden jediný význam. Můžeme věřit v cokoliv - v rodinu, lásku, mír, svobodu, přátelé, reinkarnaci, dokonce i v neživé věci, zkrátka v cokoliv, ale především by člověk měl věřit sám v sebe; v to, že překoná veškeré překážky, které mu osud nastražil na cestu životem. Je to vsugerace či víra? Člověk věří, že mu určitá věc může pomoci, doufá.. a zoufale čeká zda jeho prosba bude vyslyšena.

Víra není hmotná, a tudíž nezáleží na tom zda je člověk chudý či bohatý, ani na tom zda jí člověk chce či nechce, pokud věří, nezbaví se jí. Není to nic zlého, naopak, ve víře je síla, dokud člověk věří - doufá, a dokud doufá - má naději. Už proto by ji nikdy nikdo nikomu neměl vyvracet, jedinci by tak bral možná že jedinou naději, kterou má.

Zdá-li se někomu víra jako absolutní hloupost - ruku na srdce. Každý si zajisté vzpomene na minimálně jednu situaci, kdy mu nebylo nejlépe, kdy se s prosbou o pomoc obracel na Boha, a právě tuto situaci vystihuje jedno z desatera Božího přikázání: "Nevezmeš jméno Boží nadarmo." Nemám ráda chvíle, kdy se člověk na Boha obrací jen pro to, že je mu mizerně, kdy něco potřebuje, ale je to jen taková zajímavost pro zamyšlení. Proč člověk v náročné životní situace či v nesnázích použije zrovna fráze typu: "Pane Bože!, Ježíši Kriste!"?

Mnohým lidem právě víra pomohla ve zvládnutí i na pohled nepřekonatelných situací. Nosí ji uloženou v srdci i duši, a tudíž je s nimi v každé chvíli, při každé životní situaci.

"V co věřím?" V každém z nás je ona otázka, na níž se odpovědi mohou měnit, ale zodpovědět by si ji měl umět každý z nás. Přístup k víře je individuální, nikoho nelze nutit, ale pravdou je, že skutečně každý v něco věří - nemusí se jednat pouze o víru náboženskou, a proto má k tomuto tématu každý svůj názor, který si minimálně ve své hlavě dokáže odůvodnit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Kobra královská Kobra královská | Web | 21. srpna 2012 v 11:14 | Reagovat

Není důležité, zda v to čemu my věříme, věří i někdo další, ovšem důležité je, abychom v to věřili my a nedali si svůj názor na to nikým jen tak vymluvit. Nikdo přeci nemůže říct, pokud nemá pravdivý důkaz svědčící o opaku, že daná věc je neproviditelná nebo prostě lež, protože když v to věříme, musí to mít nějaký důvod nebo opodstatnění. Za svou vírou by měl člověk jít a mít na ni pevný ustálený názor, ale ne ho někomu vnucovat.

2 Mel Mel | E-mail | Web | 21. srpna 2012 v 12:29 | Reagovat

[1]: "Za svou vírou by měl člověk jít a mít na ni pevný ustálený názor, ale ne ho někomu vnucovat." -> Tak s tímhle souhlasím :-)

3 stranger-girl stranger-girl | 21. srpna 2012 v 13:02 | Reagovat

Nám to hezky vysvětloval pan farář. Jsou lidi, kteří tvrdí, že nevěří v nic. A to je naprostá hloupost. Každý věří minimálně v to, že ten rohlík, který si koupil, není otrávený. Takže každý v něco věří a je jen na nás samotných, abychom si vybrali v co :)

4 S. S. | Web | 21. srpna 2012 v 22:40 | Reagovat

Jakožto vnučka v evangelickou víru věříci ženy jsem od mala byla vychovávána, že prostě Bůh existuje.
Nemyslím si, že mě babička měla nutit do učení se modlitbiček, ani že mě měli posílat na evangelický tábor. Nicméně i tam jsem si našla kamarády a naučila se hodně věcí.
Ve svých 17 letech si stále nejsem jistá, zda v Boha věřím, nicméně vím, že do kostela, minimálně v nejbližší budoucnosti, chodit nebudu. Vždyť ani nemám kam.
Jsem toho názoru, že člověku, který věří v Boha, Budhu nebo kohokoliv jiného, se lépe zvládají těžké situace, protože věří, že v tom není sám a někdo stojí za ním.
Pokud to tedy není fanatismus.
Tak teda, na závěr.. ať si každý věří v co chce, když je to k dobrému.

5 Es Ef Es Ef | Web | 22. srpna 2012 v 23:03 | Reagovat

Víceméně souhlasím. Pro mě je víra, že věřím, že nic není zas tak zlý, jak se zdá. Že dokážu bejt silnější než kdokoli. Že láska dokáže překonat všecky překážky.

6 Šeříková Šeříková | Web | 24. srpna 2012 v 9:52 | Reagovat

"Víra předchází zázraku"
" Kdo věří, uvidí"
Když už se někdo obrací na Boha v nejhorší chvíli, nebere jeho jméno nadarmo. Vlastně, copak človíčkovi jako poslední zbývá, než se obrátit na obrovskou sílu lásky, krásy, obětavosti a něžnosti, kterou nám ukázal Ježíš?
Nepatřím do žádné církve ani vyznání, ale v Boha věřím celou svou bytostí. Stejně jako v Tebe a Tvou vnitřní krajinu fantazie :-)
Moc hezky jsi to napsala..

7 Sikki Sikki | E-mail | Web | 24. srpna 2012 v 23:13 | Reagovat

Tak nějak nevím jestli bych měla přispět i se svou troškou do mlýna jelikož ..abych pravdu řekla já si tou svou nejsem zas tak úplně jistá ...spíš si sem nejsitá. Vyrostla jsem ve věříci rodině ..né nuceně, ale vždycky na to byl kladen důraz. S přibývajícím věkem a zkušenostmi (ať už byly dobrý či špatný) jsem se  prostě stala nevěřícím Tomášem. A s tím přibývajícím věkem se mi to začalo vracet jako bumerang. Takže ve svých 20 letech už vím, že na světě existuje dobro a zlo ať už ho stělesňuje cokoliv ..existuje něco většího a mocnějšího co si ani zbla nedokážu představit ..
Lidi říkájí, že víra svazuje, nemyslím si. Vždycky máme svobodu v tom kterou stranu si zvolíme.
Když jsem ještě chodila na základku moje třídní mi napsala do památníku: "Když se nám životní možnosti zuží na minimum, vždy nám zůstává základní svoboda: jaký zaujme ke všemu postoj." Tenkrát jsem to nechápala, ale teď je to něco na co myslím každý den, když jdu ráno pro pečivo, když sedám do auta, když si čistím zuby, když sedím v čekarně a čekám jestli se dědova rakovina zase projeví či ne.

8 Amélia van Raarová Amélia van Raarová | Web | 25. srpna 2012 v 12:02 | Reagovat

Zní to jak z nějakého profesionálního článku... :-)
V podstatě s tím souhlasím, já sama také nejsem nějaká závislá křesťanka, avšak věřím v mnoha různých věcí...
Pomohla jsi odhalit víru i v tom světle a v té podobě, ve které si jí mnozí neuvědomují... :-)
P.S. Ani nevíš, jak jsem ti vděčná za povzbuzující komentáře! Moc to pro mě znamená, a tvoje dušička náleží mým ob. odkazům! :-)

9 vivienne vivienne | Web | 25. srpna 2012 v 16:27 | Reagovat

Pěkné zamyšlení, myslím, že jsi to shrnula moc dobře a výstižně.

10 Vendy Vendy | Web | 25. srpna 2012 v 20:35 | Reagovat

To je pravda. Zvolání "Pane Bože, Ježíši Kriste, nebo Panenko Maria" užívá hodně lidí, zejména ve chvílích zoufalství nebo vystresovanosti. Je to braní božího jména nadarmo, nebo je to podvědomé obrácení se k "nejvyšší instanci"? Těžko říct.
Myslím, že víra je především dar a víra se nedá rozumově zdůvodnit a víra nepotřebuje logické důkazy. Právě proto je to víra. Pokud se objeví důkazy, je to poznání podpořené věcnými argumenty. Ale víra je prostě věření v něco nad naše chápání.
Myslím, že jsi to napsala moc pěkně a vyvolala i spoustu otázek a zamyšlení, jak je vidět i v komentářích.

11 Niko Tin Niko Tin | Web | 25. srpna 2012 v 23:09 | Reagovat

"v něco věřit musíš" bylo v jednom filmu..a od doby co já sama věřím a denně se před spaním modlím, cítím se mnohem mnohem líp

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama